Cesta na balkán

13. července 2016 v 18:47 | Václav
Úvod
Puvodní plán cesty do Ruska se zhroutil. Václav si neumí zařídit papíry.
Náhradní plán?
To by to dopadlo. Jediného, čeho je schopen je improvizace....
Tak aspoň směr?
Na balkán!
Cesta je pojata jako náhodná projížďka Rumunskem, Bulharskem, Ukrajinou, případně menšími státy jako Bosna a Hercegovina, Srbsko, Albánie apod. Prostředek - motorka, bydlení - stan, případně hotel pro uvedení se zpět do reprezentativního stavu. Jediný pevný metodologický postup je ranní nulování počtu najetých kilometru a spotřeby.
Cesta započne 14. 7. 2016 v Zástavě?
13.7.
Výjezd už 13.7. v cca 19:50 do nečekaného cíle - Opavy. Spotřeba 4,1l/100km, 212km po bezvadné I/11, nové gumy (Michelin Pilot road 2) - velký skok vpřed. Pršelo tak bezvyznamně, až mě to uráželo (Jak by řekl Ivan Wernish)
14.7.
Tak dnes už to tak bezvýznamné nebylo. Čekání na sucho.... Nakonec kolem třetí výjezd z Opavy a v Komárově 68 km/h = 300 Kč, děkuju hoši! Další čekání na sucho v Makově s "poučným" zaprděným rozhovorem s pumpařkou uteklo rychle. Cesta přes Donovaly a Brezno je krásná, už jen to její uvolněně kopcovité okolí ji předčí :) S motorkou i gumami už se zžíváme a troufáme si na veselou jízdu. Cíl je v Rožňavě, u Jozefa a plzeňského piva, jimž budiž vzdán dík a čest!
393 km; 3,9l/100km.
15.7.
Dopoledne strávené mezi uměním a archiváliemi, zakončené obědovou žranicí. Děkuji Jozefe!
Tím však končí fullservis mých přátel a dál už se starej hochu sám. 12:30 výjezd směr Budapešt.
V Budapešti zrovna probíhá Red Bull Air Race. Nic tak šíleného jsem jaktěživ/jakměživ neviděl. Letci to berou pod mostem a pak dělají mezi pilony neuvěřitelné věci. Na živo mnohem bláznivější, než v televizi.
Podobné kejkle v menší míře dělají maďaři na silnici :/
Výjezd co nejdál na jih se nevyplatil. První den bez deště už není bez deště. Za 150 km průtrž jak blázen. Na první OMW po deváté stavím a na rychlo bookuju nejbližší hotel v Mohacsi. Za deset tisíc dobré, ne? Zapůl hodinky už o mně na recepci věděli a místo punkerského výletu mě vedou do zatraceně kapitalisticky vyhlížejícího pokoje s biblí a výhledem na jezero....
438 km; 3,8l/100km.
16.7.
Čekání na sucho se mění v čekání na Godota. V první chvíli, kdy ustane nejprudší liják asi o půl jedné výjezd. A hned zase začalo. Čí slzy mne smáčí?
Hranice s Chorvatskem - první kontrola. "Vaclav možeš" praví pán na celnici po asi pulhodinovém čekáni. Osijek - chčije. Vinkurovo - chčije. A už mě to nebaví, protože výhled na dalši dva dny není ani v Chorvatsku ani v Bosně, kam jsem měl namířeno, lepší. Tedy změna plánu - na Bělehrad!
Hodinka na celnici se Srbskem (kdybych se nevetřel před skoro celou tu frontu, nevím kolik hodin by to bylo) nechala přeběhnout poslední kapky. Štempl a plnej! Srbsko je podle mého gusta. Trochu bordel, cesty nic moc, na všechno brutální fronty (tady by se investice do nových benzínek dost vyplatila) ale lid živý a nezaprděný. Anglicky umí ještě hůř než maďaři, tak se mezi nimi nestydím a bezvadně se domluvíme :)
Beograd - Hotel Slavia. Takový Černigov nebo Koruna před padesáti lety :) S vanou, popelníčkem a podzemní garáží, kam vede štěrkový sjezd.
Motto dne: Somebody loves you, drive succesfully! :) (napis ze srbské dálniční světelnné tabule).
251 km; 4,1l/100km.
17.7.
Včerejší večer zakončil taxikář. Pohodový chlápek. Sice mu po cestě skoro upadlo pravé zadní kolo, ale dušoval se, že je jeho Fiat věčný stroj a že s ním taky objede Evropu. No, chraň Pánbůh! Mezitím se mnou třikrát objel Bělehrad a pak teprve zamířil ke Slaviji, řka, že to tam mám odhlásit a jít bydlet k němu.
Dnes jen pohodové projíždění Srbska nazdařbůh a, abych neměl příliš volnosti, utíkání před deštěm na jihovýchod.
První stanování u Zaječaru na Srbsko - Bulharské hranici. Původně vyhlídnuté místečko na hřbitově mi bača rozmluvil, prý tam dost fouká a v lese to budu mít lepší. Tak jo :) Hlavní zkušenost s prvním stanováním je, že jedno pivo na usnutí nestačí....
279km; 3,4l/100km.
18.7.
Za to vyrážím na cestu poprvé před polednem :)
Přechod do Bulharska je vstupem do unie, takže zevrubná kontrola, kam, kdy, proč a za kolik. Následný přechod do Rumunska měl být v pohodě, ale.... nikoliv. Opět fronta jako blázen.
Rumunsko - trocha italštiny, trocha ruštiny. Země ve všem o několik levelů níž než Srbsko. Proč jsou rumuni v unii a srbové ne??? Vesničky plné prachu, písku, povozy, cesta na vyskočení páteře (western hadra). Lid velmi laxní ke všemu (to mají s Italy taky společné). Živost Srbů je tatam....
Trochu lepší mínění přichází s blížícím se hlavním městem - Bukureští. Dokonce se mi lehce zapaluje pravé lýtko. Není to však krásou místních dívek (Bělehrad zatím stále vede), ale nezvykle širokým výfukem, který v prvním parném dni dost hřeje :) I dnes jsem zmoknul, byť jen lehce.
Bukurešť je podivné město. Centrum, které vlastně není vůbec historické, je vyvedeno ve zvláštním bílém kameni zřejmě ve snaze napodobit starověká města. Je to kombinace neostylu a panelového přístupu. Jenže to není moc vkusné a navíc je to velmi ojeté.
Muži zde mají machománii. jsou ramenatí a mají tupý sebevědomý pohled. Ženy uhýbají pohledy směrem k zemi a žádná se neusmívá. Takže i té nejkrásnější chybí to nejpůvabnější. Usmívají se tu jen děti....
Dnes 398km; 3,7l/100km.
19.7.
Transitní přesun do Konstance. Silný severák trvající cca 150 km způsobil, že napadám na levou nohu a místo chůze rovně se stáčím doleva :) Krajina, silnice i lid se prudce proměnil. Lidi hezcí, (protože?) usměvaví. A pláž sice nevelká, ale žádné třeskuté davy. Asi to bude pěkně studené....
Pláží je tu několik. Všechny poseté miliony malých mušliček, často polámaných. Takže plavky a glády. K tomu zbrusu nový slaměný klobouk proti slunku. A jsem nejsvětlejší široko daleko. Lidi se pravda trochu otáčí, někteří zvedají obočí, slyšel jsem za svými zády i poznámku o němcích :) Ale válení se u moře mě steně nebaví, už nemám ani co číst.... Zítra to začnu motat zpátky na západ. Ukrajino a Moldavsko promiňte, jste moc off-road, to až na nové motorce :)
239km; 3,9l/100km.
20.7.
Kdo se podruhé dobrovolně vydá do Bukurešti, je buď pošetilec, nebo sebemrskač. Dnes jsem se mezi ně zařadil i já. Průjezd Bukureští bohatě stačil ke špatnému tlaku, který polevil až v horách. Vrchol automobilismu je tady Dacia Logan 1.6 16V s vykastrovaným výfukem, pokud ho máte, jste místní Playboy :) Automobilové peklo!
Noc v Curtea de Arges. A petrolhaedi už tuší co přijde zítra :) Transfagarasan!
391km; 4,3l/100km.
21.7.
Nemohl jsem dospat. Ten proslulý horský úsek byl po jednotvárných rumunských rovných cestách jako magnet. Začínal nenápadně, tak jsem zkusil, co ta třísetkilová potvůrka snese. A snesla by daleko víc, než jsem se odvážil :) Povrch silnice sice nic moc, ale aspoň to udželo člověka ve střehu a nedovolilo divočit. Té zašmodrchané šnůrce na mapě opět konkurovala příroda. Ach, Transylvánské výhledy, nelze se divit, že se cítil vlado Cépéš jako pán tvorstva.
Noc u města Kluž (Cluj) a zítra konečně z Rumunska pryč (i když ona chvíle již není zdaleka tak očekávaná jako při vjezdu do této podivuhodné země).
362km; 4,1l/100km.

22.7.
Cesta do Maďarska je už pomerně jednotvarným polykáním desítek kilometrů. Tak jsem zvýšil tempo. V tom se ke mně přidal polák na V-Stromu a najednou uběhlo celé Maďarsko. Když jsem před Ukrajinou zastavil pro poslední solidní benzín, zastavil vedle mě a říká: "Jsi Čech?" Přikývl jsem. "Jedu za Tebou, protože chci do Česka, ale zatím to vypadá, jako bys jel na Ukrajinu!" a zoufale ukazoval na prázdné místo navigace s mapami EU. Opět jsem jen přikývl. "Ale hezky se s Tebou jelo." :)
Pohraniční kontrola nezklamala. Aspoň se s Ukrajinci vždycky nějak domluvíte. Prošel jsem i bez úplatku. A ukrajinské cesty taky nezklamaly - humus, filcky, nekázeň!
Tedy Užhorod a zas trochu kapitalistické parády, tady jste boháč za hubičku :)
368km; 4,0l/100km.

23.7.
Celní kontrola v Užhorodu - Vyšném Německém je dukladná. Naštěstí v tom mají celníci obou zemí ne zcela jasně vymezené kompetence, tak na kontrolu dovezeného alkoholu a kuřiva vůbec nedošlo :)
Za velmi pěkně ztrávený večer opět děkuji Jozefovi. A jelikož se v Rožňavě z toho deliria zřejmě jen tak nevymotám, považuji pravidelnost deníku za zbytečnou :)
178km; 3,7l/100km; 3 hospody; X piv
 

Kam dál

Reklama